Co se týče hudby začali jsme pod stanem, abychom nezmokli...ale pak jsme se už přesunuli na Nothing but thieves, a s pocitem hladu zůstali celý koncert v řadě na "pálavský". Znalci pochopí! Koncert byl potichu na můj vkus, nebo můj žaludek volal po jídle asi víc nahlas než samotní hudebníci, ale byli příjemní a vlastně na rozjezd již s plným žaludkem super...
Po koncertu přesun na Tame Impala, kteří byli skvělí, ale trošku na můj vkus monotóní, ale pořád lehce potichu. Každopádně kapela si to užila a živě komunikovala s publikem...zezadu nešlo slyšet, že si nás spletl frontman s Čečenskem, spíš mi to znělo jako zaorálovský nový název Čekia a to taky nikdo nechce. Stejně to znělo nesouhalsně i areélem. Přemístěním na Arcelor bylo přemístěním na Slowdive. Zanechali však rozpačitý dojem. Zpěvačka Rachel Goswell většinu koncertu prostála a probouchala na tamburinu. Překřili jsme ji na Ariel, kvůli zelenému flitrovanému oblečku. Móda na Colours i v pláštěnkách! Slowdive se prostě hlasově ztráceli...neslyšeli jsme je.
To nejlepší, ale pořadatelé nechali na konee, valé dešti a bahnu, lagunám vody dali M83...a hodně rychle. Bezkonkurenční špička, hlas, bicí a pulsující - celá kapela v čele s frontmanem Anthonym Gonzalesem si show v bezkonkurečním prostředí DOV užila. Měsíc za zády a M83 na stagi znamenalo nádherný vrchol začátku festivalu a nasazená laťka M83 je hodně vysoko. Jeden z nej koncertů za mou historii Colours. A to chceš!
Žádné komentáře:
Okomentovat